Břidličná - Dovolená na lyžích

Historické jádro Břidličné se nachází na vršku nad soutokem. Stojí zde římskokatolický farní kostel sv. Tří králů (1577) a starokatolický Pamětní kostel Josefa II. (1911). Ve středu náměstí se nachází barokní socha sv. Jana Nepomuckého (1766). Rozsáhlé objekty továrny KOVOHUTĚ na zpracování hliníku zabírají podstatnou část údolí řeky Moravice. Na jižním svahu nad továrnou, nad nově vzniklým centrem města, byly postupně vystavěny bytové domy. Okrajové části města vyplňuje zástavba rodinných domků.Místními částmi Břidličné jsou 2 km jižně vzdálený Vajglov a 5 km vzdálené Albrechtice u Rýmařova.První osada v místě dnešní Břidličné, před rokem 1950 pojmenované Frýdlant nad Moravicí, snad byla Skalka. V seznamu statků a lén biskupství olomouckého (kolem roku 1320), je toto jméno uvedeno mezi osídlenými místy sovinecké oblasti. Domněnka vychází z pořadí v seznamu zapsaných vsí a nápadného skalnatého místa na soutoku řeky Moravice a potoka Polička.V Zemských deskách olomouckých je zápis o vkladu majetku sovineckého panství novému majiteli Janu Pňovskému ze Sovince (1492). V zápise je vedle jiných osad uvedeno i městečko Frýdlant. Jde o první přímou písemnou zmínku, letopočet se bere za základ vzniku městečka.Za Uherských válek městečko zaniklo, v zemských deskách je zápis o prodeji mj. pusté tvrze a pustého městečka Frýdlant novému majiteli sovineckého panství (1545). Za několik let je však městečko znovu osídleno (1573). Frýdlantská protestantská matrika poprvé zmiňuje školu (1576) a kostel (1577) a urbář sovineckého panství vypočítává v městečku 450 obyvatel (1609). Za Třicetileté války (1618-1648) městečko velmi trpí průchody dánských (1626) a švédských (1643) vojsk, dobývajících nedaleký hrad Sovinec.Po nárůstu počtu obyvatelstva v městečku v druhé polovině 18. století dostaly události na počátku 19. století rychlý spád. V městečku se usazuje první lékař (1828), prvním starostou je zvolen Franz Dittrich (1850), započala stavba Frýdlantské přádelny lnu (1852), zemřel známý frýdlantský rodák, mineralog Albín Heinrich (1864), je zřízen poštovní úřad (1873), založen hasičský sbor (1873) a městečkem projíždí první vlak (1878) na nově vystavěné železniční trati Valšov-Rýmařov. Jsou otevřeny čedičové lomy (1908), zřízen nový vodovodní řád (1911) a do městečka je zavedeno elektrické osvětlení (1920). V roce 1930, kdy ve Frýdlantu žilo dle sčítání 1 654 obyvatel, kupuje objekty zkrachovalé Frýdlantské přádelny lnu firma Franke & Scholz z Rýmařova a přebudovává je v následujících letech na válcovnu hliníkových plechů a fólií.Dne 9. října 1938 je Frýdlant obsazen německým vojskem a připojen k Třetí říši. Po osvobození dne 7. května 1945 je postupně odsunuto německé obyvatelstvo a z vnitrozemí přichází první dosídlenci. Firma Franke & Scholz, roku 1945 znárodněná a následující rok přejmenovaná na n. p. Moravské válcovny kovů, je v roce 1949 přejmenována na Kovohutě n. p.Dne 5. května 1950 je Frýdlant nad Moravicí přejmenován na Břidličnou. Břidličná i Kovohutě jsou v poválečném období postupně rozšiřovány a dnes patří neodmyslitelně k sobě. Rozvoj Kovohutí si vyžaduje výstavbu nových bytů a rozvoj služeb výrazně v 60. letech.Dne 28. září 1973 je Břidličné navrácen statut města.