Strachotín - Ubytování Velikonoce

Strachotín se nachází v jihovýchodním cípu České republiky. Obec leží 9 km od města Hustopeče u Brna, kde je odbočka z dálnice Brno - Bratislava. Historie obce je velice zajímavá. Po vzniku Československé republiky nesla obec úřední název Strachotín s německým ekvivalentem Tracht. Po roce 1945 dostala název Strachotín.Ves patří ke starým sídelním oblastem tohoto kraje, neboť z roviny vystupující Pavlovské kopce byly již od pravěku významným orientačním bodem pro kupce, válečníky nebo poutníky. Mezi nejvýznamnější archeologické lokality patřila Petrova louka, která ale bohužel zmizela pod hladinou vodního díla Nové Mlýny. První písemná zmínka o obci je z roku 1046. V roce 1334 patřil Strachotín k mikulovskému panství.Od té doby byl uváděn jako městečko, což mu povolovalo pořádat pravidelné trhy. V roce 1582 udělil císař Rudolf II. Strachotínu právo na dva jarmarky a týdenní trh. Později byl Strachotín začleněn pod okres Hustopeče. Život místních lidí poznamenaly časté války, protože při každém průchodu armády byla obec vydrancována a bylo jedno, jestli šlo o armádu vlastní či nepřátelskou. Mezi významné architektonické památky v obci patří kostel sv. Oldřicha, který stojí na jižním okraji obce. Uprostřed obce stojí vedle bývalé školy socha patrona hasičů a ochránce před ohněm sv. Floriána.Kostel sv. Oldřicha stojí na jižním okraji vesnice. Vznikl již ve 13. století a patří k nejstarším gotickým kostelům na okrese Břeclav. Byl podstatně upravován v letech 1575 a 1872, kdy dostal nynější podobu.Samotná stavba je jednolodní s kněžištěm ukončeným pěti stranami osmiúhelníka, s obdelníkovou sakristií při severní straně kněžiště a čtverhrannou věží s jehlanem v západním průčelí (z r. 1727). Presbytář v polygonále má dvě malovaná okna (mozaikové vitráže) z roku 1889. Ostatních deset vitrážových oken s portréty svatých je z roku 1933 - 1934. Některá z těchto oken dali zhotovit místní starousedlíci. Mezi presbytářem a lodí je vložena příční loď s bočními oltáři P. Marie Lurdské a sv Josefa. Na interiéru se podílel malíř Antonín František Maulbertsch a sochař Ondřej Schwiegl. Kolem kostela byl původně hřbitov, který byl přeložen na konec obce. V roce 1672 měl kostel tři oltáře a dva hřbitovy. Farní budova pochází z konce 18. století.