Kaplice - Ubytování Velikonoce

První písemná zmínka o Kaplici je z roku 1257. Město se rozkládá v malebné krajině při říčce Malši na úpatí Novohradských hor. Vzniklo v raném středověku jako trhová ves na důležité obchodní stezce, která spojovala Horní Rakousko s jižními Čechami. Stezka, po níž se hlavně dopravovala sůl, měla pro kupce důležitá zastávková místa v rakouském Cáhlově (Freistadtu) a Kaplici, a proto byla nazývána cáhlovskou nebo též kaplickou. Z výhodné polohy na stezce Kaplice těžila a záhy se z malé osady začala měnit v cílevědomě budované městečko. Český název města je obvykle spojován s mariánskou kaplí, která stávala v místech dnešního kostela sv. Floriána. První písemná zpráva o Kaplici pochází z roku 1257 a z ní se dozvídáme o existenci farního kostela pod patronátním právem milevského kláštera. Půdorys vznikajícího městečka na vyvýšenině nad levým břehem Malše ukazuje na promyšlený kolonizační projekt. Od obdélníkového náměstí v blízkosti kostela se odvíjí pravoúhlá obvodová uliční síť, jejíž pravidelnost je omezena pouze na severní straně tokem řeky. Prvotní kolonizační proud z vnitrozemí byl později překryt vnější kolonizací, a tím se vysvětluje i prolnutí českého a německého živlu ve městě. V písemných pramenech z 1. poloviny 14. století se Kaplice několikrát uvádí jako městečko, avšak městské právo jí bylo propůjčeno až v roce 1382. V pozdějších dobách bylo několikrát obnovováno novými vrchnostmi. Kaplice jako poddanské město byla součástí panství pořešínského, později přešla pod panství novohradské. Soužití německé většiny s českou menšinou ve městě bylo po dlouhou dobu poklidné a téměř bezproblémové. Kaplice byla oběma národnostem společným domovem. Teprve vzrůst nacionalistických nálad na konci 19. století a zejména v první polovině 20. století vyvolal první vážnější konflikty. Hájit svoji národní existenci v převážně německém městě bylo pro Čechy stále obtížnější. Poprvé se kapličtí Němci pokusili odtrhnout město od Čech po zhroucení habsburské monarchie na konci 1. světové války a vyhlášení československého státu, avšak bez úspěchu. Během první republiky zůstávala Kaplice nadále městem s převahou německého obyvatelstva, Češi však již mohli svobodně rozvíjet svůj národní život. Bohužel tato situace netrvala příliš dlouho. V druhé polovině září 1938 vyvolávali příslušníci fašistické Henleinovy Sudetoněmecké strany na Kaplicku nepokoje, ozbrojené incidenty, výpady proti československým úřadům a otevřeně žádali připojení k hitlerovskému Německu. Mnichovskou dohodou se jejich přání vyplnilo a menšinové české obyvatelstvo města i okolních vesnic se muselo vystěhovat. Jen několik Čechů zůstalo a ti se náhle stali cizinci ve vlastní zemi. Jakmile skončila 2. světová válka, bylo Československo obnoveno a Kaplice se stala opět českým městem. Po šesti letech se sem začali vracet vyhnaní čeští obyvatelé a spolu s nimi přicházeli i další čeští a slovenští dosídlenci, aby nahradili odsunuté německé obyvatelstvo. Po pádu totalitního režimu a odstranění železné opony město ožilo čilým podnikatelským a turistickým ruchem. Opravené a rekonstruované domy září čerstvými omítkami, nové obchody upoutávají pestrostí nabídky. Současná Kaplice se chce stát příjemným domovem pro své obyvatele i přitažlivým místem pro české a zahraniční návštěvníky.