Dolní Dunajovice - Ubytování Velikonoce

Obec patří k nejstaším sídlům na Moravě. Dolní Dunajovice, německy Unter Tannowitz, odvozené od osobního jména Dunaj, leží severovýchodně od Mikulova v n.m. v. 189 m, v rovině úvalu (z části na údolní nivě) a na okraji pahorkatiny. Půdorys obce návesní (protáhlá náves SZ-JV), orientovaný tokem potoka, kolmo k návsi probíhá na jihovýchodě silnicovka. První písemné zmínky o obci pochází z r. 1183. Podle falza ze 14.století Vilém z Kounic daroval r.1173 patronát kostela v Dunajovicích klášteru dolnokounickému. Ves sama náležela ve 13.století zmíněnému klášteru. Počátkem 15.století byly Dunajovice povýšeny na městečko s právem dvou jarmarků.Název obce se v historii několikrát změnil:1245 De Donawitz, 1276 Dunayowice, poč. 14.stol. Dunayowicz, 1330 Thanowicz, 1414 Danawicz, 1538 Dunajovice, 1850 Dolní Dunajovice (Unter Tanowitz).Archeologické nálezy:kostrové pohřebiště s kovovými součástkami jezdecké výstroje dokládající vliv avarského prostředí do Velké Moravy, se nachází va sklepní ulici východně od mlýna. Slovanské hroby byly odkryty také mezi domy č.181-184, 186-189. Na jiném místě přímo uvnitř obce byl zachráněn kostrový hrob časné únětické kultury. Dunajovice byly proslulé již v dávné minulosti svými vinohrady a náležely k jedné z nejproduktivnějších oblastí. Řídily se horenským řádem z r.1685. Jednou z největších pohrom byly požáry v r.1791 a 1808, kdy obec téměř úplně lehla popelem. Stejně velmi utrpěla průchody francouzských vojsk v r.1805 a 1809 a cholerou v r.1831 (179 osob), v r.1850 (402 osob) a v r.1866 (67 osob). Za prvé republiky byla v činnosti obecní cihelna, výrobna vápna, mlýn, elktrotechnické závody, výrobny vlasových sítěk, výrobna výšivek a konzervárna. Vedle vinařství proslulo městečko zelinářstvím, produkcí nakládání okurek se věnovalo 7 drobných závodů a družstvo Hadega. Po roce 1945 vznikla v obci filiálka okresního vinařského družstva okresu Mikulov, potom vinařské závody Mikulov. Řemeslníci byli po socializaci sdruženi v Komunálním podniku městečka, po r.1949 ve Službách města Mikulova. Občanská vybavenost byla zastoupena obchody, pohostinstvím, restauracemi, spořitelnou, pobočkou banky, poštou, lékárnou a lékařským místem. Dunajovická škola se připomíná již v 17.století a na vstupním portálu je zachován reliéfní štít signován r. 1884. Socha sv. Floriána zde stojí od r. 1775, u mostu pak sv. Jan Nepomucký je z doby kolem r. 1800. Farní kostel sv. Jiljí stojí na vyvýšeném místě uprostřed obce od počátku 16.století. Boční oltář sv. Jana Nepomuckého, Matky boží, sv. Kříže a sv. Rocha - přenesen z někdejší zrušené viniční kaple. Obrazy významného malíře olejových pláten a fresek Jana Sterna (1716 - 1775) dodnes zdobí oltáře farního v Dolních Dunajovicích a Pouzdřanech. Kostel byl důkladně renovován v r.1845-49 a v r.1897. Jednopatrová fara v blízkosti kostela vyhořela v r.1762, 1791 a 1794 a byla znovu postavena. Dochovanou vzácností v blízkosti kostela je pranýř z počátku 18.století, mlčenlivý svědek spravedlnosti, trestu a lidského utrpení.