Bžany - Ubytování Velikonoce

Obec Bžany leží na úpatí Českého Středohoří, 8 km od lázeňského města Teplice , směrem na Prahu. K současné podobě obce, došlo postupně. Nejdříve v r. 1960 , se ke Bžanům a Hradišti připojily obce : Bukovice , Mošnov ,Lhenice. V roce 1980 ,na základě integrace ,byly připojeny obce : Lysec,Lbín, Pytlíkov.Bžany jsou nejstarší částí obce.Z historického pohledu představují staré sídlo,které je prvně připomínáno v roce 1303. Bžany byly v minulosti spjaty se zemědělstvím a jsou dosud. Na začátku 19. století patřily do teplického fideikomisního panství,které patřilo Edmundu Mořici , knížeti Clary-Aldringenu.Ze starých majetkový knih tohoto rodu je možné vyčíst , že v Bžanech se na začátku 19. století , pěstuje velice dobrý chmel. Pro území Bžan a okolních sídel, hrála v minulosti významnou roli také těžba hnědého uhlí . Kolem roku 1830 je v knihách panství zaznamenána těžba. V prostoru těžily doly Arnold u Hradiště a Bžan. Těžba byla ukončena v povrchovém lomu Karolína II a dolem Přemysl v r. 1953 . Kulturní památky: Špýchar č.p. 3 , je hospodářskou stavbou z přelomu 18 a 19.století. Objekt je v soukromém vlastnictví. Kaple P.Marie , kapli nechal postavit r. 1834 Anton Frank , hospodář v Bžanech čp. 1.Kaple je ve vlastnictví Obce Bžany.Archeologické nálezy dokladují ,že osídlení Bžan je již v době mladší doby kamenné ( neolit + 4 500 – 3 000 před n.l. ),kultury keramické vypíchnuté,kultury zvonových pohárů ( + 2 200 – 2 000 pře n.l.) , kultura mohylová ( + 1 500 – 1 300 před n.l.). V této době se na území dnešního okresu Teplice, osídlil lid středodunajské mohylové kultury,především polohy podél řeky Bíliny – oblast kolem Hradiště. Což svědčí , že byla objevena keramika v poloze Na náklu u Hradiště.Zároveň důležité doklady o pronikání nositelů druhé větve mohylové kulturyčesko-falcké.Pokračuje déle v KNOVÍZOVÉ kultuře ( + 1 300 – 900 před n.l.). V Hradišti byly objeveny známky dvou kulturních okruhů,které se vyvinuly z mohylové základny v mladší době bronzové,kde nositelé knovízské kultury vybudovali nebývale hustou síť osad.Doba ŘÍMSKÁ a stěhování národů ( zlom letopočtu až 600 n.l.) v teplické části Podkrušnohoří se v době římské koncentrovalo osídlení ne tak husté jako v době LETÉNSKÉdo okolí řeky Bíliny,na Teplicko a Duchcovsko.Větší sídliště bylo nalezeno v Bystřanech a v Bžanech,v Bílině, a v Žalanech. Jednotlivé známé nálezy odrážejí nejspíše převahu zemědělství v hospodářské základně germánského etnika. Doba HRADIŠTNÍ ( 600 – 1 250 n.l.) , z této doby jsou v Hradišti a u cesty do Bžan nalezeny hroby.Slované na Teplicku pohřbívali své mrtvé nezpopelněné a ukládali je do hrobu ve směru východ-západ , s hlavou většinou na západ . Známé jsou i mírné odchylky od uvedeného směru,případně orientace hlavy na východ.Unikátní archeologický nález na území naší obce byl učiněn v Lysci.Našly se tam totiž dvě bronzové nádoby dovezené z Říma.Podle kolku se jmény výrobců vyraženém ma rukojeti pánvičky víme,že byla vyrobena v první polovině 1.století našeho letopočtu Tiberiem Robiliem Sitem a C.Atiliou Hannonem v římském městě Capua. Je to důkaz obchodních styků místního ( tehdy většinou germánského ) obyvatelstva s římskou říší.