Běstvina - Ubytování Velikonoce

Tísiciletá obec (338 m. n.m., 540 obyvatel) leží na jižním úpatí Železných hor. Je připomínána již roku 1137 v letopisu kanovníka vyšehradského, pokračovatele kronikáře Kosmy. Její vznik je úzce spojen se starou Liběckou stezkou a byzantskou kulturou. Již předhistorická existence Liběcké stezky navazující na Zlatou stezku je doložena nálezy římských mincí. Území obce se rozkládá na ploše 1407 ha a zahrnuje tyto části: Spačice, Pařížov (do roku 1960 samostatné), Vestec, Rostejn se Zbohovem a Drhotínem. Dominantu obce tvoří farní kostel svatého Jana Křtitele. V roce 1726 byl barokně přestavěn z původní gotické stavby. Existence kostela a fary je zmiňována již roku 1137. Šestiboká kaple svatého Jana Nepomuckého (autor J.B. Santini) Postavena kolem roku 1720 ve slohu barokní gotiky. Barokní zámek ze 17. Století. Posledními majiteli rozsáhlého panství byli Herzogenbergové. Kolem zámku je park (4 ha) se vzácnými dřevinami, ve kterém je dřevěný pavilon z roku 1935. Kaplička svaté Panny Marie na vrcholu zvaném Vinice je z počátku 18 století. Kaplička Srdce Ježíšova a P.Marie na východním okraji obce. Velký dřevěný kříž se nachází na kopci severovýchodně nad Běstvinou; místo je podobné vrcholu Kalvárie. Filiální kostel sv. Marie Magdaleny v Pařížově pochází z 12 století, kolem je malý hřbitov. Přehrada v Pařížově byla postavena po velké povodni v roce 1908 na řece Doubravě. Kulturní památkou je její hráz v gotizujícím slohu, 23 m. vysoká a 142 m dlouhá s kaskádovým přepadem vody, dokončena roku 1913. Nyní je zde vodní elektrárna. V obci je pošta, zvláštní škola internátní, mateřská škola, zdravotní středisko, fotbalové hřiště, dva obchody, dva hostince, kadeřnictví, malíř a natěrač, kominík, stavební podnik provozovny stavebních řemesel, velkoobchod a sklad zahrádkářských potřeb ve Spačicích. Obrábění kovů s.r.o. na Vestci, slévárna barevných kovů a tři vodní elektrárny v Pařížově, pila v Rostejně a Běstvině.