Ostrov u Macochy - Ubytování a pronájem chat a chalup na Silvestra

PamátkyKostel v Ostrově u Macochy náleží pravděpodobně ke starým kostelům moravským, což dokládají ostrovské kostelní účty z roku 1646, uložené na faře v Jedovnicích. Pravděpodobně v tomto období – reformační době – stala se ostrovská fara bratrskou, později zanikla a farnost přešla roku 1630jako filiálka do Jedovnic. Písemná zmínka o faře v Ostrově je z roku 1437, kdy se připomíná kněz Fridrich z Ostrova. Samotný kostel byl založen majitelkami Holštýnského panství /dvěma sestrami/ roku 1490. Roku 1650 zachvátil Ostrov velký požár, shořela část vsi, kostel i fara. Poustevník z Ostrova sbíral almužny a z této pomoci byl kostel znovu opraven. Poustevník zemřel v Litomyšli roku 1670, když opět almužny pro tamější kostel sbíral. Roku 1785 za císaře Josefa II. byl ostrovský kostel od jedovnického odloučen a v Ostrově byl ustaven lokální kaplan. Téhož roku byla vystavěna nová fara z kostelních peněz za 1161 zlatých, opět byla zřízena lokálie , která roku 1797 byla prěměněna na faru samostatnou. Roku 1799 byla ke kostelu přistavěna věž a v roce 1785 byl i rozšířen kostel. K dalším opravám kostela došlo v roce 1848. 5. června 1851 při bouři blesk roztříštil věž a zapálil ji. Požár byl tak silný, že se rozlily i zvony. Nejstarší zvon z roku 1550 měl kromě letopočtu i nápis: „Verbenum-Fomini – manet in acternem“ – „Slovo Páně zůstane na věky.“ Druhý zvon pocházel z roku 1746. U kostela byl hřbitov, ale protože nestačil, roku 1897 se začal budovat nový, pozemek daroval kníže Hugo Salm, náklad na nový hřbitov byl uhrazen z přirážek na pivní dávku. Nový hřbitov byl dostavěn a vysvěcen v roce 1902. Téhož roku byla nadstavena kostelní věž o 2,8 metrů a byly instalovány věžní hodiny nákladem 1177 zlatých. Roku 1931 byla postavena poblíž kostela socha Vzkříšení Páně ke 40. výročí kněžství faráře a konzistorního rady p. Josefa Mezníka. Za II. světové války byly zvony odevzdány – menší z roku 1928 darovaný knížetem Janem Lichensteinem, dále umíráček z malé věžičky a posléze i největší zvon Jana Křtitele. Po válce se vrátil pouze menší ze zvonů. Vesnice 10 km východně od Blanska na silnici Sloup - Jedovnice. Jméno má podle polohy. Ostrov byl původně sídlem rodiny, která se psala podle názvu vesnice. První člen Albrecht z Ostrova, podle dochované písemné zprávy z roku 1349, připsal manželce Aluši dva lány. Hodík z Ostrova prodal 4 lány Michalovi z Ostrova, který později získal jiné dva lány od sester Elišky a Ofky. Koncem 14. století patřil Ostrov k panství Holštýnskému, u něhož je první zmínka z roku 1371. Je docela možné, že již výše jmenovaní majitelé byli z rodiny Holštýnské, neboť je zjištěno, že po tomto roce někteří členové pánů z Holštýna sídlili v Ostrově, patrně na dvoře, který svou polohou je přirozenou tvrzí. S Holštýnem přešel Ostrov roku 1564 na panství Rájecké. Ke zdejší faře náleží pouze Ostrov. Chrám sv. Maří Magdaleny stojí při okraji náhorní roviny. Kostel založily dvě sestry Eliška a Ofka, majitelky panství Holštýnského roku 1490. Roku 1779 byla přistavěna věž a 1785 byl kostel rozšířen do dnešní podoby. O faře je písemná zmínka z roku 1437, kdy je připomenut kněz Fridrich z Ostrova. V době reformace byla fara bratrskou, pak zanikla a v roce 1630 byla přidělena do Jedovnic. Kostel i fara shořely roku 1650. Roku 1785 byla vystavěna nová farní budova, která byla roku 1797 přeměněna na samostatnou faru. Za starých dob chodily děti do školy v Jedovnicích. První vyučování v místě počalo v roce 1785. Původní škola naproti kostelu byla vystavěna roku 1815 vrchností jako dvoutřídní a v roce 1880 rozšířena o třídu (v té době ji navštěvovalo 210 žáků). ZajímavostiRoku 1804 navštívil obec císař František, podle něho dodnes je pojmenována jedna jeskyně a má jméno Císařská skála. Nejnovější část obce od roku 1912 je vystavěna na pastvisku až za větrný mlýn a jmenuje se Končiny. K Ostrovu patří samota Vintok. Roku 1905 byla zahájena stavba vodovodu, 14.7.1910 byl vodovod uveden do provozu, s vodojemem se skončilo roku 1939. Od roku 1889 je zde založen hasičský sbor a obecní knihovna. V roce 1907 byl ve vesnici zřízen poštovní úřad. Obec byla 5.3.1912 povýšena na městys. V okolí obce byly nalezeny kamenné zbraně svědčící o dávném osídlení krajiny.