Zvíkovské Podhradí - Ubytování a dovolená v Čechách se psem

Zvíkovské Podhradí (400 m. n. m.) je turisticky vyhledávaná obec, původním jménem Karlov. Kraj byl spjat se šlechtickým rodem Schwarzenbergů a název Karlov vznikl na počest Karla Filipa ze Schwarzenberga (1771 -1820), vítěze nad císařem Napoleonem u Lipska. Původní Podhradí leželo pod zvíkovským hradem směrem k řece Otavě. Obec tvořilo několik hospodářských staveni, nechyběl hřbitov, ani mlýn, kde se mlelo ještě počátkem 20. století (posledním mlynářem byl Arnošt Pulz). Tvrdý život spjatý s lesy a řekou byl propojen v minulých stoletích s vorařským řemeslem. Podhradí se také pyšnilo kostelíkem sv. Mikuláše ze 13. stol. Roku 1829 byl kostel uzavřen a záhy poté zbořen. Dnes jsou zbytky původního Podhradí zapomenuty pod vodami řek Vltavy a Otavy, které zde vystoupily vybudováním Orlické přehrady až o 30 m. Karlov, dnešní Zvíkovské Podhradí, vzniká tak, že vrchnost uvolnila nad hradem půdu pro domky vorařů a lesních dělníků. Splavováním dřeva, vorařinou, se živila řada místních mužů. Posledním žijícím vorařem na Zvíkově, který se svou partou plavil vory až do Prahy, je devadesátiletý pan Josef Štofl. Dnes Zvíkovské Podhradí nabízí turistům koupáni a sportování v nově upraveném areálu koupaliště, Hotelové a pohostinské služby, ubytováni v soukromí, možnost zapůjčeni lodiček, jízdních kol i zakoupeni rybářských lístků. Výhodná poloha v blízkosti dalších památek skýtá nesčetné možnosti poznáváni. K výrazným dominantám patři mosty přes Otavu a Vltavu, postavené na přelomu 50. a 60. let tzv. letmou betonáží. Půvab starých řek nenávratně zmizel, ale jejich nová podoba umožňuje lodní dopravu. Pravidelné linky Zvíkov - Orlík - přehradní nádrž, přepravují i jízdní kola. Památky:1] kaplička zasvěcená sv. Václavu - zvon z kostelíka sv. Mikuláše z původního Podhradí, který věnoval PhDr. Karel Schwarzenberg. 2] Hrad Zvíkov (původně v lokalitě keltské oppidum), první písemné zmínky z počátku 13. stol., z doby vlády Václava i. Přemyslovce. Královský hrad, vypínající se nad soutokem Otavy a Vltavy (zlatonosná a stříbrnopěnná). Lucemburkové jej postupuji šlechtě. V 16. stol. renesanční úpravy. Majitelé se střídají: Rožmberkové, Švamberkové, Eggenberkové a Schwarzenbergové. Dnes nás uchvacuje krása ranné gotiky, půvab opracování kamene.