Fulltextové vyhledávání
Přelouč - Ubytování a dovolená v Čechách se psem
Je nám líto, ale přímo v této obci nemáme žádný objekt v nabídce. Vybrat si však můžete z nabídky ubytování v okolí 10 km od požadované obce.
Ubytování
ONLINE OBSAZENOST
Hodnocení
8
4
Chata Krasnice - Přeloučsko (CZ6621)
ONLINE OBSAZENOST
4
1
Přelouč se nachází ve východním Polabí. Je součástí Pardubického kraje. Přelouč leží na řece Labi v nadmořské výšce 220 m. Město se skládá z osmi místních částí – Přelouč, Klenovka, Lhota u Přelouče, Lohenice, Mělice, Škudly, Štěpánov a Tupesy. První zmínka se datuje do roku 1086, kdy král Vratislav I. věnoval Přelouč benediktinskému klášteru v Opatovicích. S klášterem byla úzce spjata až do husitských válek. Na příhodném místě zde na vrcholu opukové terasy nad řekou Labe vzniklo tržní centrum, pro které získal opatovický klášter od krále Přemysla Otakara II. v roce 1261 městská privilegia. Po objevení stříbrných ložisek a rozmachu těžební činnosti v Kutné Hoře od konce 13. století vzrostl i význam Přelouče jako strategického tranzitního místa při labském brodu na spojnici Kutné Hory s Hradcem Králové. Období nového hospodářského a kulturního rozkvětu čekalo Přelouč až ve druhé polovině 16. století. Přelouč tehdy získala renesanční podobu a v roce 1580 potvrdil Rudolf II. privilegia královského komorního města. Za třicetileté války znovu utrpěla značné škody a na další dvě století zůstala opět provinčním zemědělským městečkem. Změnu ve vývoji Přelouče přinesla až první polovina 19. století v souvislosti se stavbou nové císařské silnice a zvláště pak železnice. Díky napojení na železniční obchodní tepnu se záhy stala Přelouč po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem pardubického regionu. Od roku 1850 do roku 1960 měla Přelouč status okresního města.Nejvýznamnější architektonickou památkou města je původně románský farní kostel sv. Jakuba, později barokně upravený. Spolu s budovami fary a staré lékárny, vystavěnými v dnešní podobě po velkém požáru města v roce 1809, vytváří svérázné zákoutí při severní straně náměstí. Zde je také v dlažbě chodníku vyznačeno místo, kde dal v roce 1738 jezuita Koniáš pálit “kacířské” knihy. Sochu sv.Václava ze světlého pískovce vytvořil sochař František Hergessel z Prahy . Kvádrový podstavec je od škrovádského kameníka Jana Nepovida. Socha musela ustoupit stavebním úpravám a tak se z Václavského náměstí přesunula před kostel sv.Jakuba.
