Borová Lada - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování

Obec Borová Lada leží v jihozápadních Čechách uprostřed šumavských plání v nadmořské výšce asi 900 m. Počet obyvatel nepřesahuje 300, mimořádně velký je však katastr, který kromě vlastních Borových Lad tvoří ještě osady Nový Svět a Svinná Lada a území bývalých osad Knížecí Pláně, Zahrádky, Černá Lada, Šindlov a Paseka. Část katastrů obce leží v Národním parku Šumava, část pak na území CHKO Šumava. Řada osad zanikla za totalitního režimu a zůstalo z nich jen několik rekreačních chalup. Obyvatelé se do Borových Lad přistěhovali většinou z vnitrozemí, i když většina z nich tu žije již 15 i více let.Obec malá počtem obyvatel, zato velká přírodními krásami, které ji obklopují. Nejvíce navštěvovaným turistickým cílem je největší rašelinné jezírko v Čechách s názvem Chalupská slať. Na opačnou stranu míří kroky návštěvníků často k zaniklé osadě Knížecí Pláně při česko-německé hranici, ke znovu obnovenému hřbitovu a kříži v místech, kde stával kostel.Milovníci kol mohou v létě využít množství značených cyklotras, vyznavači zimních sportů zde najdou řadu upravovaných běžeckých tras. Vlastní vznik obce se váže k roku 1750. Roku 1721 byl zde Františkem Adamem Schwarzenbergem zřízen knížecí revír a v roce 1724 postavena dřevěná lovecká chata. Od tohoto data se zde toto místo označovalo jako „Jagerhauser“ - Lovecké domky. Později se ale vžil název na Myslivnách. Zajímavostí této obce v jejím názvu je, že po vzniku I. československé republiky si až do roku 1945 udržela svůj původní německý název Ferchenhaid.Teprve po skončení 2. světové války byla přejmenována na Bříza. I tento název se změnil. Podle vikáře Jana Paterka z Malovic, který správně přeložil ze staroněmčiny slovíčko Ferchen, což znamená Borovice, byla přejmenována 5. února 1948 na Borová Lada.Tato horská obec se v minulosti přizpůsobovala městské výstavbě a svými „bytovkami“ to udělala důsledně, donucena potřebou bytů pro osídlení pohraničí a tehdejším trendem bydlení. Z původní architektury šumavských chalup toho moc nezbylo. V obci nikdy nestál kostel ani kaple. Zděná kaplička, zasvěcena sv. Anně, ochranitelce početných rodin a ochránkyni dobrých sklizní, stála až za obcí u lesa směrem na Horní Vltavici. Měla vysokou zděnou zvoničku a překrásný prolamovaný štít. Od ní se do kopečka skalnaté kalvárie rozbíhaly zděné kapličky křížové cesty. Tento skvost lidové architektury a důkaz zručnosti šumavských zedníků a tesařů je dávnou minulostí. Byl totiž za minulého režimu zbourán. Rozhodujícím datem vzniku obce Borová Lada i obcí okolních je rok 1750, kdy dochází z podnětu majitele vimperského panství Josefa Adama ze Schwarzenbergu (jež toto území vlastnil) ke vzniku tak zvaných „dominikálních“ obcí v „čistém“ lese. První usedlíci, většinou dřevorubci, pocházeli ze sousedních obcí panství vimperského a ze zrušených sklářských hutí. Tak v roce 1780 byly v Borových Ladech již tři rodiny tak zvaných dominikálních kolonistů. Za pouhých 75 roků, kdy se píše rok 1855, je zde postaveno 26 převážně dřevěných chalup s 230 obyvateli. Za dalších 75 roků, má tato obec již 384 obyvatel, převážně německé národnosti. Strategické umístění obce na soutoku tří horských říček dalo podnět k rozvoji určité průmyslové výroby. Byly to pily, mlýn a malý hamr. Za zmínku stojí i určité splavnění Malé Vltavy vytvořením prahů v řečišti, kdy bylo splavováno krátké dřevo z lesů od Knížecích Plání do Borových Lad.I když v obci byl poštovní úřad a telefon, správní a farní obcí byl Nový Svět - Neugebau, kam Borová Lada patřila. Uběhlo půl století od roku 1945 a je tomu právě naopak. Z Nového Světa, kde v pětačtyřicátých letech bylo přes půl stovky chalup, dnes již zbylo nepatrné torzo.