Jablonné v Podještědí - Chaty a chalupy k pronájmu a ubytování s bazénem

Neprostupné pomezní hvozdy, střežící území českých knížat před vpády nepřátel, zůstávaly dlouho neobydleny. Teprve slovanské obyvatelstvo začalo z úrodnějších rovin pronikat jak z Čech, tak i z Lužice stále hlouběji do souvisle zalesněných pohorských hvozdů. Slovanské názvy obcí (Jablonné, Suchá, Brniště) či vrchů (Stráží, Sokol, Hvozd) dodnes prozrazují pobyt našich dávných předků na tomto území.Jablonné mimo jiné vděčilo za svůj význam ve středověku výhodné poloze na obchodní cestě ze Žitavy do Prahy a na několik staletí se stalo i významným obchodním a celním místem. Dokonce zde na krátkou dobu existovala mincovna, ve které se razily tzv. brakteáty. Později k král Karel IV. Zdůraznil význam tohoto celního města (vybíralo se zde tzv. ojné nařízením používat výhradně cesty přes Jablonné pro styk Čech s Lužicí (pokud byl obchodník přistižen na jiné cestě, zboží propadlo ve prospěch pánů z Lemberka) i výstavbou ochranných hradů při její trase. V blízkosti měst si vystavěl Havel své opevněné sídlo hrad Lemberk a po roce 1250 založil se svou manželkou Zdislavou z Křížanova v Jablonném klášter tehdy nové dominikánské řehole.Zdislava vynikala léčitelským uměním a milosrdným srdcem, sama se obětavě starala o chudé nemocné. V průběhu třicetileté války utrpělo město velké škody, roku 1623 byl z Jablonného vypuzen poslední protestantský duchovní a začala tvrdá rekatolizace. Současně město trpělo ničivými průchody vojsk, mnohé cennosti byly odvlečeny zejména do Švédska.Osobitým způsobem zasáhla do osudů měst 1. svět. válka, kdy již od listopadu 1914 byl na okraji města (v místech dnešního koupaliště) vybudován tábor, ve kterém byli internováni převážně Rusové (celkem 14 000). Smutnou vzpomínkou na toto období je ruský hřbitov v obci Lada v Podještědí, na němž byli pochováni vojáci z Haličské ukrajinské brigády, kteří zde byli v roce 1919 internováni.Poválečný vývoj Jablonné v Podještědí se příliš nelišil od ostatních městeček v pohraničí. Byl zahájen pokusem o odtržení pohraničních území a zřízení tzv. Provincie Deutschböhmen, v jejíž zemské vládě byl i zdejší rodák Kraus. Konec této epizody učinil až příchod československého vojska do Jablonného v prosinci roku 1918. Ke konci druhé světové války přicházeli do Jablonného uprchlíci jak z východních území, tak i z rozbombardovaného Německa. Poválečná léta byla pro město obdobím velkých změn. Po odsunu většiny Němců se zcela změnilo národnostní složení obyvatel města a okolí. V krátké době se oživil společenský život, ve městě vznikly či obnovily činnost různé spolky a jednoty. Počátkem padesátých let nastaly velké změny v hospodářské sféře – tradiční textilní továrny byly zrušeny a jejich místo zaujal sklářský podnik Preciosa.V druhé polovině šedesátých let byl vybudováním kempingu a koupaliště posílen rekreační charakter města, k němuž přispívá i blízkost turisticky přitažlivých Lužických hor.Další zlom ve vývoji msta nastal demokratickými změnami od listopadu roku 1989. Dochází k útlumu zemědělské výroby, naproti tomu úspěšně rozšiřuje svoji výrobu místní závod podniku Preciosa. Postupně se začíná rozvíjet cestovní ruch, čemuž značnou měrou přispívá otevření turistické stezky mezi Českou republikou (obec Petrovice) a SRN (obec Lückendorf) od 1. ledna 1995. Tato skutečnost má vliv i na rozvíjení velmi dobrých vztahů mezi obyvateli obou příhraničních oblastí.Přes svůj mnohdy spletitý vývoj plní Jablonné funkci kulturního společenského centra v oblasti pod Lužickými horami. Přírodní krásy okolí a četné historické památky města vytvářejí ideální základnu pro pobyt domácích i zahraničních návštěvníků.