Malá Úpa - Ubytování Velikonoce

Osídlování Malé Úpy začalo až v 16. století, kdy majitel vrchlabského panství Kryštof z Gendorfu inicioval těžbu nerostu a hlavně dřeva pro stříbrné doly v Kutné Hoře. Podle trutnovského kronikáře Simona Hüttela začaly práce na plavebních přehradách – klausách a těžbě dřeva prvně v roce 1566 právě v okolí horské říčky Malá Úpa. Podle tereziánského katastru vznikla stejnojmenná obec až v roce 1748. Z dalších údajů v Hüttelově kronice vyplývá, že lidé v Malé Úpě příležitostně žili asi už od roku 1500. Do té doby nedotknutelná příroda okolo říčky Malá Úpa se začala v druhé polovině 16. století zaplňovat dřevorubci z Tyrolska a to zejména z Korutan a Štýrska. Těžba dřeva i nerostů již na začátku 17. století upadala, ale osadníci hned po příchodu založili na vykácených pasekách louky a postavili první horské chalupy. Mýta zúrodňovali stále usilovněji, aby mohli chovat krávy a kozy. Každá rodina dostala k vykácení svou lokalitu a proto i vzniklé luční enklávy a lesní samoty ještě několik dalších století obývali převážně příslušníci jedné rodiny. Rudy byly těženy v 16. století v osadě Smrčí a ve Lvím dole. Sem se vrátila těžba ještě v roce 1735 a potom hlavně v letech 1841 až 1866. Vytěžená železná ruda a arzenik se tehdy zpracovávaly v Peci pod Sněžkou. Další obživou našich předchůdců bylo pašování cukerínu ze sousedního Slezska. V roce 1779 navštívil Malou Úpu budoucí císař Josef II., doprovázený známým generálem Laudonem. V rámci své náboženské politiky nechal místním horalům postavit kostel. Dne 22. února 1791 byl stánek Boží, nejvýše položený kostel v Čechách (975 m), zasvěcen patronům Petru a Pavlovi. Už od 18. století v Malé Úpě existovala zařízení, která poskytovala příchozím potřebné služby. První větší hostince a horské boudy, zaměřené na poskytování služeb cestovnímu ruchu, vznikly až v druhé polovině 19. století při celoevropském rozmachu turistiky. V Malé Úpě nejvíce vzrostl cestovní ruch až s rozvojem zimních sportů po l. světové válce. Roku 1945 měla obec Malá Úpa kolem 1000 stálých obyvatel. V té době měly obě části – Dolní i Horní Malá Úpa již 1120 lůžek pro hosty (oproti dnešním 2500 lůžkům). Při srovnání s počtem trvale usedlých obyvatel je zřejmé, že Malá Úpa měla již tehdy charakter rekreačního horského střediska. V roce 1980 byla Malá Úpa jako samostatná obec zrušena a stala se součástí Pece pod Sněžkou. Až po sametové revoluci roku 1989 se podařilo zdejší občanské iniciativě obec Malou Úpu opět osamostatnit.