Česká Ves - Ubytování Velikonoce

Obec leží v severním podhůří pohoří Hrubý Jeseník (nejvyšší hora Praděd – 1492 m n. m.), v údolí řeky Bělé, v nadmořské výšce kolem 400 m. Jižní část obce přímo navazuje na okresní město Jeseník, severně je vzdálena od státní hranice s Polskem 13 km. Údolí je lemováno lesnatými kopci, které na severozápadní straně patří k výběžkům Rychlebských hor. První stopy osídlení údolí řeky Bělé, severně od Jeseníku, kde se rozkládá dnešní Česká Ves, sahají až do 6. století. Osadníci byli příslušníci slovanských kmenů, žijících v oblastech jižního Polska. Písemné zmínky o osadě s názvem Waltherowici pochází roku 1284, kdy vznikla Zakládající kniha vratislavského biskupství. Dnešní název obce se objevuje až v roce 1410. Obec se ve víru dějin nevyhnula řadě pohrom. Značně ji poškodila válečná tažení 30-tileté války spojená s drancováním, epidemie moru roku 1627 a konečně i smutně proslulé čarodějnické procesy, ve kterých bylo upáleno 16 žen a 1 dítě - nejvíce z obcí na Jesenicku. Až s přelomem 18. století zaznamenává lepší časy. V roce 1804 navštěvuje místní školu 140 dětí. V obci je obnoven kostel, pracuje mlýn, spolková pila a rozvíjí se plátenictví. Spolková továrna se v roce 1894 mění na akciovou společnost pro výrobu železného zboží - dnešní Řetězárna. Rodáci z České Vsi se také zasloužili o jesenické lázeňství. V roce 1798 se v obci narodil zakladatel lázní v Lipové Johann Schroth ( jeho rodný dům zde stále stojí ). Roku 1814 se místní sedlák, Vincenz Priessnitz začal zabývat léčením neduhů vodou z lesních pramenů Lázně Gräfenberg totiž patřily do katastru České Vsi. Po skončení druhé světové války, ze které se nevrátilo okolo padesátky mužů, dochází podle Postupimských dohod čtyř mocností a na ně navazujících Benešových dekretů k odsunu německého obyvatelstva. Povolení zůstat dostaly jen čtyři rodiny. Začíná éra druhé československé republiky a do uvolněných domů se stěhují postupně noví dosídlenci, hlavně z chudších oblastí Moravy a Slezska. Samostatnou skupinu nově příchozích, tvoří pracovníci rychle rostoucího závodu Báňské a hutní a. s., dnešní Řetězárny. Toto období, spojené s výměnou obyvatelstva, znamenalo pro celou oblast zásadní historickou změnu. Od roku 1990 po listopadové politické změně v r. 1989, obec znovu získává samostatnost.