Nový Hrozenkov - Ubytování a pronájem chat a chalup na Silvestra

Nový Hrozenkov je malebná obec ležící na břehu řeky Bečvy, zasazená do překrásné scenérie okolních hor a drsné valašské přírody. Obec se rozkládá na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Historie Nového Hrozenkova se datuje přibližně od roku 1649.Nový Hrozenkov poskytuje ideální podmínky pro celoroční rekreaci, je dobrým výchozím místem pro putování po valašském kraji. V okolí obce jsou ideální podmínky pro letní i zimní turistiku. Návštěvníkům slouží rekreační střediska ve Vranči, kde je v zimním období v provozu lyžařský areál, na Portáši, Kohútka a Javorka, kde je i stanice horské služby. V naší obci jsou výborné lyžařské terény s lyžařskými vleky a zázemím v turistických chatách a hotelích. Koupaliště "Na Stanoch" je přírodní nádrž o rozloze 9,5 ha. V zimě se promění v bruslařský areál. Ve středu obce je fotbalové, volejbalové hřiště a tenisový kurt. V Památníku Antonína Strnadla je instalována výstava díla Antonína Strnadla a Karla Langra.V obci se nachází zdravotní středisko s ordinacemi obvodních i odborných lékařů, zubní středisko, lékárna, pošta, směnárna, autoservis, několik obchodů s potravinami, textilem, obuví, drogerií, služebna Policie je v sousední Karolince.Až do roku 1649 byla naše obec pouhou součástí obce Hovězí a patřila do vsetínského panství Mikuláše Pazmányho. Uvedeného roku se oddělilo 41 pasekářských usedlostí a vytvořilo novou obec, Nová dědina, nazývaná také - snad podle Pazmányho manželky Roziny - Rozinka, Rozinkow, Hrozenkov a konečně od začátku 19. století NOVÝ HROZENKOV.Významné místo v historii Nového Hrozenkova mají neúspěšné valašské vzpoury proti robotě v letech 1765, 1775, 1783 a 1785. V 17. a 18. století museli Hrozenkovští bránit obec proti útokům z uherské strany hranice, kterou tvořil hřeben Javorníků. Ani smír za vlády Marie Terezie v roce 1774 neměl dlouhého trvání a v roce 1884 došlo z uherské strany dokonce k pokusům o úpravu zemské hranice. Tento spor se týkal i okolních obcí a byl vyřešen v podstatě až úpravou hranice při rozdělení Československa (v lokalitě Kasárna nad Velkými Karlovicemi). Po revolučním roce 1848 získali hrozenkovští usedlíci do svého vlastnictví množství luk, polí a pastvin. Tehdejší salašnický způsob chovu ovcí a primitivní zemědělství nestačilo uživit obyvatelstvo a počínaje rokem 1885 odjelo postupně více než 1000 občanů hledat práci v USA, především do Texasu (čeština je v Texasu po angličtině a španělštině dosud třetím nejrozšířenějším jazykem). Prvním významným průmyslovým objektem byla sklářská huť, kterou v letech 1861-63 vystavěl Samuel Reich ve východní části Nového Hrozenkova. Kolem skláren vznikla osada Karolinina Huť. Snaha o využití dřeva z rozsáhlých lesů vedla k budování pil, v blízkém Vsetíně založila firma Thonet továrnu na nábytek. V té době byl nejrozšířenějším způsobem dopravy koňský povoz a formaňi dopravovali veškeré zboží a suroviny pro sklárny, sklářské výrobky až do Vídně, Pešti a Terstu. Sláva formanského způsobu dopravy skončila s vybudováním železniční trati Vsetín - Velké Karlovice v roce 1908.Obec v nynější podobě vznikla roku 1949, kdy se od Nového Hrozenkova oddělila Karolinina Huť, přejmenovaná později na Karolinku.